Historie
Použity materiály z archivu a dostupné literatury o místních částech Obce Velké Chvojno
Seznamte se s historií našich obcí
Velké Chvojno
(Böhmisch Kahn, 1352, 424-425 m. n. m.).
Ves založena patrně v průběhu 13. století. Připomínána je v roce 1352 jako farní ves v příslušenství hradu Krupka. V roce 1580 koupil od císaře Rudolfa II. rytířské sídlo a panský dvůr rod Adama Kölbla z Geisingu. Po jeho smrti v r. 1591 tady syn Rudolf postavil tvrz, přikoupil Malé Chvojno a potom jako samostatný statek celek prodal Václavu st. Kölblovi. Tomu však po Bílé hoře byl majetek i s obcí Malé Chvojno zkonfiskován a v roce 1623 odprodán Františkovi de Couriers (tvrz se zde uvádí již naposled), který ves připojil pod panství Krásný Les. Školu zde založil v roce 1717 hrabě Vratislav Mitrovský ze Schönwaldu.
V r. 1842 (až na čp. 6, 7 a 8) vyhořelo zbývajících 34 stavení. Ve směru na ves Žďár stála při silnici vila - zámeček majitele statku E. Sommera. Od r. 1961 byla osadou obce Libouchec, v r. 1998 získala samostatnost a má části: Velké Chvojno, Mnichov, Malé Chvojno, Luční Chvojno, Žd'ár a Arnultovice. Farnost Velké Chvojno (zřízena v r. 1832 a patronem tady byl Otto hrabě Westphalen).
Kostel sv. Martina
Byl postaven v r. 1713 stavitelem Petrem Versou z Litoměřic při silnici v horní části obce (z farního chrámu založeného patrně johanity a zmiňovaného v roce 1352, v místě dnešní farské zahrady se zachovalo jen presbytérium. Ostatní bylo zničeno velkým požárem dne 31. 8. 1842). V obdélné stavbě byl pravoúhle situovaný závěr, severní sakristie a hranolová věž předstupující průčelí, v kterém tvořila mírnější střední rizalit. Půlkruhově zakončená okna byla umístěna ve vpadlých polích s lizénovými rámci, které členily i průčelí s nikami. V presbytáři byly dřevěné barokní plastiky Panny Marie a sv. Anny z počátku 18. století. Velký zvon byl datován r. 1508. Kostel ztratil faru v letech 1623-1832 a přestože mohl být opraven byl v r. 1977 zbytečně zbořen (jeho zdevastovaný stav v r. 1968 je zmiňován v písni Karla Kryla "Anděl").
Hřbitov
Při kostele byl nově založen v roce 1847.
Socha sv. Jana Nepomuckého
Barokní z r. 1748 stojí nedaleko tzv. bělidla (dnes vila Fleisner) za můstkem při hranici vsi Žďár u bývalého zámku ve směru na Velké Chvojno. Plastika má odstupňovaný hranolový sokl a byla restaurována v r. 1998 ak. sochařem Michaelem Bílkem z Petrovic.
Žďár
(Saara, 1227, 400 m. n. m.)
Slovanská okrouhlá vesnice, založená patrně na počátku 13. století. Je zmiňována v roce 1227 na soutoku potoků Kočičího (Klíšský z Libouchce) a Slepičího (Žd'árský z Arnultovic), jako majetek kláštera sv. Jiří v Praze. V r. 1314 prodali Beneš a Václav z Vartenberka ves i ves Strážky Jindřichu z Pokratic. V roce 1367 ves výměnou panství, obdržel rod Henslínů z Turgau. Panský dvůr byl vykoupen v roce 1401 a připojen k panství Všebořice, kde zůstal až do r. 1848. V r. 1623 byl Kölblům zkonfiskovan majetek, ale záhy byl vrácen zpět Ester Kölblové. Za třicetileté války byla ves v r. 1634 zcela vypálena Míšňany a v r. 1599 zde řádil mor. Panský dvůr byl v roce 1794 prodán na části lidem ze vsi a okolí. V roce 1960 byla připojena osada Knínice a od 1. 5. 1976 byly obě připojeny pod obec Velké Chvojno. Obě osady se staly částí obce Libouchec. V roce 1998 se stala po osamostatnění obce Velké Chvojno její součástí.
Malé Chvojno
(Klein Kahn, 1546, 411-440 m. n. m.)
Ves je zmiňována v r.1487. při potůčku protékajícím vsí směrem do Klíšského potoka. Leží podél staré Solné cesty vedoucí ve směru Žďárek-Žďár-Libouchec-německá hranice. V roce 1546 patřila částečně k panství Předlice, bratrů Adama a Vladislava Kölblů z Geisingu a částečně k panství Krupka. Hospodářský dvůr v horní části vsi přináležel k panství Krásný Les. V roce 1591 zde byla doložena i tvrz Rudolfa Kölbla z Geisingu. V roce 1618 Prokop Dvořecký z Olbramovic prodal ves, díl vsi Dělouš, Kamenice a Roudné Václavu st. Štampachovi, ale tomu bylo v roce 1623 zboží zkonfiskováno a prodáno jeho manželce Barboře, rozené z Malešic, protože jako katolička slíbila vychovat svých 12 dětí v katolické víře. V konfiskačním protokolu z r. 1623 bylo uvedeno, že i Václavu st. Kölblovi z Geisingu byla část vsi zabavena spolu s tvrzí v Českém (Velkém) Chvojně. Ves získal František de Couriers a spojil ji s panstvím Krásný Les. (Tvrz zanikla beze stopy asi v 17. století). Důležitosti získala ves až po výstavbě dráhy Duchcovsko-Podmokelské, jež zde byla se spádovou železniční stanicí otevřena dne 2.10.1871. Od roku 1957 byla osadou a od r. 1998 je částí obce Velké Chvojno.
Mnichov
(München, 1544, 480 m.n.m.)
Okrouhlá ves kolem křižovatky silnic na Čermnou a Luční Chvojno byla založena johanity, kteří od r. 1169 v okolí zakládali lesní vsi. Někdejší klášterní dvůr byl v místě čp. 2. V letech 1400-1848 náležela ves k panství Blansko, se kterým byla v roce 1544 připojena k Březnici. V roce 1961 byla osadou obce Luční Chvojno a od r. 1988 je částí obce Velké Chvojno.
Luční Chvojno
(Deutsch-Kahn, 1384, 457 m. n. m.)
Slovanská ves s řadovou zástavbou osmnácti statků kolem průjezdní komunikace. Uprostřed vsi je pravidelná náves. Luční Chvojno bylo založeno patrně johanity, ale 1384 popsáno v rámci vartenberského majetku. V místě panského dvora byl postaven v roce 1387 pivovar, který byl v provozu až do roku 1924. Do r. 1848 náležela ves k fideikomisnímu panství děčínských Thunů. V r. 1921 byly ke vsi počítány i čtyři domy pod Kamennou horou. V roce 1949 byla přejmenována na Luční Chvojno. Od r. 1961 byla osadou obce Libouchec, od roku 1998 se stala částí obce Velké Chvojno.
Kaple sv. Antonína Paduánského
Na návsi byla obdélná barokní stavba z r. 1767 s půlkruhovým závěrem. Na sedlové střeše byla umístěna nad závěrem polygonální dřevěná zvonice s cibulí. Kaple byla postavena na místě kostela, připomínaném v r. 1384 v seznamu ústeckého děkanátu. Boční stěny i se sakristií měly lizénové rámce a okna se šambránami byla půlkruhově zakončená. Průčelí bylo architektonicky doplněné o dvojici postranních edikul. Na levé straně byl umístěný epitaf s pamětní deskou padlým v 1. světové válce a napravo socha sv. Antonína Paduánského v bohatě řaseném rouchu a s dítětem na levé ruce. Nad pravoúhlým portálem s uchy bylo ve vrcholovém klenáku vročení 1767 a mezi pilastry zdobenými akantovými hlavicemi bylo čtvercové okno se šambránou, které mělo nad horním břevnem umístěn letopočet 1923. Pilastry protažené do konkávně ohraničeného štítu měly korintské hlavice a mezi nimi byla umístěna dvojice nik s volským okem uprostřed. Nad pilastry, které přecházely v hranolové sloupky byly umístěny čučky koulí. Uprostřed vodorovného vrcholového zastřešení byl vztyčen na odstupněném soklu kříž. Při stavební úpravě návsi byla zchátralá kaple zbořena v letech 1973-74.
Kaple Panny Marie
Za obcí směrem na Arnultovice, byla raně barokní ze 17. století. Obdélná výklenková stavba měla rovný závěr s nízkou sedlovou střechou. Nad půlkruhově završeným vchodem byl nízký trojúhelníkový štít. Strop byl sklenut valeně. Pro zanedbanou údržbu se objekt postupně rozpadl v roce 1978.
Boží muka
Stála vedle kaple a byla přemístěna do Týniště v roce 1970.
Morový sloup
Stál vedle kaple, byl zničen při zemědělských pracích v 70. letech 20. století.
Arnultovice
(Arnsdorf, Komonín, 1352, 430-444 m. n. m.)
Ves je příkladem lesní lánové vesnice, jejíž osídlení je doloženo koncem 12. století. V 15. stol. byla v držení pánů z Vartenberka na Blansku. Poslední držitelé panství byli Kolovratové. Farní úřad byl až do třicetileté války umístěn na horním konci vsi. Od roku 1652 přešel komendátní kostel k farnosti Skorotice, u níž je dodnes. Větrný mlýn na kraji obce postavil v r. 1845 Josef Schleitner. V roce 1961 byla osadou obce Luční Chvojno, od r. 1980 byla částí obce Libouchec a od roku 1998 je částí obce Velké Chvojno.
Kostel Všech Svatých
Původně pozdně gotická stavba ve středu obce byla postavená na místě kostela zmiňovaného roku 1352. Trojboce uzavřené presbyterium z 16. století má nárožní opěráky a je sklenuté žebrovou síťovou klenbou s hvězdicovitým závěrem. Portál, vedoucí z kněžiště do sakristie, má rovný překlad s diamantovým řezem ve zkosených stranách. Plochostropá loď' je obdélná a je členěná pilastry. Okna jsou obdélná a zakončená půlkruhově. V boční straně lodi je zazděn renesanční polokruhový pískovcový portál s diamantovým řezem ve zkosené hraně. Zděná kruchta je umístěna na západní straně. V jižní stěně kostela je u vchodu do sakristie vezděn znakový náhrobník Elizabeth, dcery Leopolda Kólbla z Geisingu, z roku 1584. Hranolová věž je vestavěná do západního průčelí. Střecha je sedlová. V roce 1798 byl kostel zbarokizován a zvětšen. Hlavní oltář pocházel z poloviny 18. století. Kazatelna pochází z poloviny 18. stol. a je zdobena rostlinným ornamentem. Vnější rekonstrukci kostela : provedla stavební firma Krovstav z Ústí n.L. v letech 1995-97. Interiér kostela je upravován pro kulturní potřeby obce s respektováním možnosti konat zde bohoslužby. Areál kostela je státem chráněnou kulturní památkou.
Kaple u větrného mlýna
Drobná výklenková stavba z 19. století. Rozpadla se po roce 1960.
Kostelní hřbitov
Byl funkčně zrušen v roce 1907, přenesen mezi obec a vrch Ostroh u obce Neznabohy a likvidován v roce 1965. V ohradní zdi dnešního kostela jsou umístěny dvě vstupní brány. Areál hřbitova je státem chráněná
Smírčí kříž
Stojí u ohradní zdi kostelního hřbitova vpravo od hlavní brány. Klínový kříž má malteziánské rozšíření ramen s vrypem vzhůru směřujícího kopí s tulejkou (2. pol. 16. stol.) Objekt je státem chráněnou kulturní památkou.
Smírčí kříž
Vezděn vlevo od zadní branky ve hřbitovní zdi. Kamenný kříž s klínovou nohou má rovná ramena s vysekanými řeckými křížky na koncích vodorovného břevna. Objekty jsou státem chráněnou kulturní památkou.